Únava, kožní potíže, migrény nebo zažívací problémy. Stále více lidí dnes hovoří o alergii na potraviny. Podle MUDr. Gertrudy Čápové však většina z nich skutečnou alergií netrpí.
Ve skutečnosti jde často o potravinovou intoleranci. Neznalost rozdílu mezi těmito dvěma stavy může vést k dlouhodobým zdravotním komplikacím a v některých případech i k ohrožení života.
„Na intoleranci nelze zemřít, na alergii ano. To je zásadní rozdíl,“ upozorňuje lékařka, která se specializuje na alergologii, klinickou imunologii a pneumologii.
MUDr. Gertrúda Čápová o alergiích a intolerancích 📺
🏥 Alergie vs. intolerance. Vědecký pohled...
Podle Evropské akademie alergologie a klinické imunologie má skutečnou potravinovou alergii přibližně 2 až 5 procent dospělých. Subjektivně ji ale uvádí až 20 procent populace. Velká část lidí si tedy své potíže vysvětluje nesprávně. [1]
Alergie je reakce imunitního systému. Je zprostředkovaná protilátkami IgE. Dochází při ní k aktivaci mastocytů a uvolnění histaminu. V krajních případech může vzniknout anafylaktický šok. [1]
Intolerance znamená, že tělo nedokáže určitou látku správně zpracovat.
Mezi nejčastější patří:
- histaminová intolerance
- intolerance laktózy
- reakce související s mikrobiomem
- intolerance fruktózy
Projevy mohou být podobné. Patří mezi ně svědění, otoky, dušnost, bušení srdce, migrény nebo úzkost.
„Histamin je společný mediátor jak pro alergii, tak pro intoleranci. Proto si pacienti myslí, že mají alergii, i když jde o metabolický problém,“ vysvětluje MUDr. Čápová.
🔬 Správná diagnostika je klíčová...
Chybná diagnóza vede k extrémům. Někteří lidé drží zbytečně přísné diety. Jiní podceňují skutečné riziko.
Moderní medicína doporučuje kombinaci těchto postupů:
- IgE testy
- eliminační dieta
- symptomový deník
- laboratorní vyšetření v klidovém stavu
Testy IgG4 většina odborných společností nepovažuje za spolehlivý důkaz alergie. [1]
Rozdíl je i v léčbě. U intolerance často stačí potravinu dočasně vyřadit. Poté ji lze postupně znovu zařazovat.
U alergie je nutné dlouhodobé vyhýbání. Někdy je potřeba i záchranný balíček s antihistaminiky nebo adrenalinem.
⚠️ Nová hrozba. Alergie na červené maso...
Jednou z novějších diagnóz je alfa gal syndrom. Jde o alergii na červené maso. Může vzniknout po kousnutí klíštětem.
„Pacienti přicházeli s nevysvětlitelnými potížemi po konzumaci masa. Až později se zjistilo, že jde o reakci na bílkovinu alfa gal,“ říká lékařka.
Reakce se často objeví až několik hodin po jídle. To diagnostiku komplikuje. Výskyt roste zejména u lidí pracujících v lese nebo u myslivců. [2]
🤔 Proč alergií přibývá?
Podle Světové zdravotnické organizace souvisí až 80 procent chronických onemocnění se životním stylem [3].
Mezi hlavní faktory patří:
- změny mikrobiomu
- sterilnější prostředí
- průmyslově zpracované potraviny
- stres
- nedostatek spánku
Výzkumy ukazují, že časné vystavení dětem alergenům může riziko snížit. Studie LEAP prokázala, že zavedení arašídů v raném věku významně snižuje pravděpodobnost alergie [4].
🏥 Zdravotní péče v České republice vs. ve Švýcarsku
Když se řekne švýcarské zdravotnictví, mnoho lidí si představí luxusní kliniky. Podle MUDr. Čápové je však skutečný rozdíl jinde.
„Není to o prostředí, ale o systému a zodpovědnosti pacientů,“ říká.
1. Základ znamená kvalitní péči
Ve Švýcarsku má každý nárok na potřebná vyšetření i léčbu. Rozdíly mezi úrovněmi pojištění se týkají hlavně komfortu. Kvalita medicíny je stejná.
2. Privátní režim přináší hlavně komfort
Rozdíl pacient pozná při hospitalizaci. Privátní režim znamená jednolůžkový pokoj, vyšší standard a častější dohled přednosty. Standardní péče probíhá na vícelůžkovém pokoji. Léčbu vede zkušený tým.
3. Hybridní systém podporuje prevenci
Pacient se na péči finančně podílí. To zvyšuje motivaci řešit zdraví včas. Systém však umožňuje individuální dohody nebo splátky.
4. Komunikace s pojišťovnami
Podle lékařky je komunikace flexibilní. Lékaři mají prostor zdůvodnit potřebná vyšetření.
5. Konkurence pojišťoven
Více pojišťoven vytváří tlak na kvalitu služeb a vstřícnost.
6. Dobrovolné nástavby
Pacienti si mohou připlatit za některé doplňkové přístupy. Ty fungují jako doplněk klasické medicíny.
Podle OECD vyšší finanční spoluúčast často zvyšuje motivaci pečovat o zdraví a investovat do prevence [5].
📺 Rozhovor s MUDr. Gertrúdou Čápovou
Hostem Brocastu byla MUDr. Gertrúda Čápová, přední česká lékařka se specializací na pneumologii, alergologii a potravinové intolerance, která do diskuse vnáší cennou perspektivu získanou během své mnohaleté odborné praxe ve Švýcarsku.
Společně jsme se věnovali především analýze švýcarského zdravotního systému a hledání příčin, díky kterým se tamní obyvatelé dožívají nejvyššího věku v Evropě, a to i v souvislosti s dostupností péče a nastavením zdravotního pojištění.
Detailně jsme probrali mechanismus vzniku potravinových intolerancí, vliv psychiky na celkový zdravotní stav a odlišné přístupy českých a švýcarských lékařů k moderním tématům, jako je využití psychedelik v medicíně.
Závěrem paní doktorka představila svůj vlastní protokol pro zdravé stárnutí, který nabízí konkrétní cestu k udržení vitality v pokročilém věku.
Vědecké studie
Fotky: Aroha
[1] EAACI. Food allergy and anaphylaxis guidelines. 2020.
[2] CDC. Alpha gal syndrome. 2023.
[3] WHO. Preventing chronic diseases. 2019.
[4] Du Toit et al. LEAP Study. New England Journal of Medicine. 2015.
[5] OECD. Health Systems Characteristics Survey. 2022.